Dnes nás čekal velký přejezd do Vancouveru, cíle naší cesty. Auto vracíme až zítra do 11:00, takže jsme měli čas a protože nás mrzelo, že nás požáry připravily o Jasper National Park, vydali jsme se delší a o hodně pomalejší cestou, přes Whistler.
To je takový místní Aspen, neuvěřitelně luxusní zimní středisko. Je krásné díky tomu, že ve městě je hned několik jezer, kde se dá teď v létě koupat. Ale taky je tak zaplněné turisty (měli jsme “štěstí”, že jsme přijeli v sobotu odpoledne v třicetistupňových vedrech), že je plné. Všechny luxusní resorty obsazené, všechny luxusní domy (konečně jsme na americkém kontinentě viděli hezké domy a zároveň větší než jednopokojové), jsou obsazené, ve městě se nedá pořádně ani zaparkovat. Na lyžovačku někdy v zimě V TÝDNU a za předpokladu obrnění trpělivostí (člověk se musí nějak dostávat na sjezdovku z hotelu, že) by to bylo jistě krásné, v horách je nejdelší gondola na světě – vede mezi dvěma kopci nad městem, bez sloupů, je to fakt hodně vysoko a ještě k tomu hodně dlouhý. To musí být zážitek. Podle všeho jsou sjezdovky taky dost prudký, no, třeba to někdy v životě ozkoušíme 🙂
Ale jinak, jinak Whistler docela zklamání. Naštěstí nám to vykompenzovala cesta: údolím k Whistleru okolo jezera, ve kterém se leskly ledovce.
Nebo pak, mezi Whistlerem a Vancouverem, když už jsme se k Vancouveru hodně přiblížili a dostali se do delty řeky, tam byly tak krásné výhledy, pěkné domy, super pláže. Jenže opět, sobota. Takže ačkoliv jsme dvakrát zastavili na fotku, nebyli jsme schopni zaparkovat a vylézt tak z auta se podívat na pláž nebo nafotit ten záliv. Ale pár fotek máme.
No a tím končíme s autem. Zítra ho vracíme, pak máme dva dny na krásný Vancouver, který se nám líbí už teď (protože od moře hezky profukuje a je tu relativně čisto), v úterý odlet do Montréalu, který jsme si minule neprohlídli, no a ve čtvrtek letíme do Mnichova.
