Toto jsou zápisky z výletu do Londýna z účelem jazykového pobytu. Je zde spousta informací, které při cestě do Londýna lze využít, dále také spousta omáčky a osobních informací okolo, pokud chcete pouze informace k cestě do Londýna, doporučuji přečíst pouze SOBOTA 1.8.2014 a NEDĚLE 2.8.2014.
Celá fotogalerie z výletu dostupná na adrese http://jazykovkasvet.rajce.idnes.cz/Londyn_2014/
STŘEDA 30.7.2014
Londýn je samozřejmou volbou pro každého, kdo se chce pořádně naučit anglicky a rozhodne se vyrazit na jazykový pobyt. Na světě naleznete spousty dalších destinací k tomuto účelu také vhodných (jiná anglická či skotská města, Austrálie, Nový Zéland, z těch bližších Malta), ale Londýn, to je kolébka té pravé britské kultury.
Můžete zde navštívit památky, které ani britštější být nemohou (parlament, Buckinghamský palác). Můžete zde potkat mnoho jiných studentů z celého světa. A nikdy se nebudete nudit.
Na rozdíl od univerzitních měst (Oxford, Cambridge), kam se na jazykové pobyty také jezdí, a které mohu pro mladší studenty doporučit, Londýn žije a je lákavý i pro dospělé. Pominu-li bohatý noční život, je tu tolik památek, že i osamělý doprovod dětí, které budou trávit celé dny ve škole, si najde vyžití.
A právě takovým doprovodem jsem se (zcela dobrovolně a s láskou) stala já. Mé supersestry, ve věku 9 a 11 let, mají takovou odvahu a talent, že se nikdo z nás dospělých okolo nich nebojí je na týdenní jazykový pobyt poslat. Samozřejmě, jedná se o děti, a tak jsou podmínky oproti „klasickým“ jazykovým pobytům trošku speciální. Výuku budou mít ve specializovaném centru v Londýně po celý den až do páté hodiny, odpoledne by měly mít spíše volnější program – míčové a jiné hry, prohlídky po Londýně ve skupině. Nebylo lehké najít takové centrum – obvyklejší je, aby děti tohoto věku bydlely na „intru“ buď blízko školy, nebo rovnou v její budově, někde na okraji nějakého malého britského městečka. To jsme bohužel nechtěli už proto, že s holkama jedu jako doprovod já a já bych přímo tam bydlet nemohla. Dalším „proti“ bylo i to, že ačkoliv chceme, aby se holky naučily co nejvíc, nemyslíme si, že v jejich věku a takhle na začátku by bylo nutné je „stresovat“ tím, že by v neznámém prostředí s cizími lidmi musely být 24h denně. Musí si to také užít a jazyk si zamilovat a získat k němu kladný vztah tak, aby byly motivované v něm pokračovat dál a dál.
Nu, nicméně, vybraly jsme Londýn a školu St. Georges. Všechny tři se strašně těšíme, přemýšlíme co zabalit. Do centra dění se chystáme už v sobotu v poledne, o víkendu se budeme zabydlovat, projdeme nějaké základní památky, vyřídíme si kartičky na metro. Reporty a fotky jsme se rozhodly psát pravidelně (nejlépe anglicky, že).
HOTEL Club Quarters 7 Gracechurch Street London EC3V 0DR – stanice metra Monument, o malinko dál take Bank (zde potřebujeme do školy Northern line) – v blízkosti nádraží London Bridge (Thameslink train z Gatwick) ŠKOLA SKOLA 14 Gloucester Gate London www.stgeorges.co.uk – stanice metra Camden Town
SOBOTA 2.8.2014 “Day First”
Inu, nastal ten velký den, a my jsme vyrazily. Nálada výletu velice dobrá, možná malinko zaražená, ale jinak v pohodě.
Poté, co jsme vše tak nějak zabalily (a byla to teda práce), jsme dorazily krásně na čas na letiště. Překvapilo nás zejména to, že UK evidentně ještě nepodepsalo Schengenskou dohodu – což já osobně vůbec netušila. Takže odlet z terminálu 1. A další věc – proč společnost easyJet, tak neskutečně přísně trvá na tom, aby měl každý pouze jedno příruční zavazadlo do letadla? My, majíc 3 batohy a jeden malý kufřík, jsme tedy nejdříve odbavily velké kufry (každý za 1200,-Kč navíc k letence!) a poté měly problem za rentgenem s tím malým kufříkem. S vidinou, že jim dalších 1200,- rozhodně nedarujeme, jsme zvládly rychlostí kulového blesku a s efektivitou jaderného paliva přebalit Kaččin batoh do batohu Natálky s tím, že prázdný batoh půjde ke mě. Krásně nám to vyšlo a mladík u kontroly se na nás za to dokonce usmál. Provokativně jsme to hned vzápětí přebalily zpět, ale to už zřejmě nebylo v jeho kompetenci řešit.
Let se nám zdál docela dlouhý. Společnost easyJet nepovažuje za nutné své klienty krmit či snad nějak extrémně zavodňovat. Ale my jsme jely vybavené, díky tomu, že v našem týmu jsou ještě děti, bylo nám dovoleno si do letadla jednu lahev s pitím vzít. Obnáší to sice hloubkovou kontrolu zmiňované lahve, která téměř zastavila fungování letiště a oddálila náš odlet ještě víc než již díky zpoždění byl.
Super bylo, že jsme přijely na letiště Gatwick. Já sama jsem již přes Heathrow letěla a dodnes si pamatuji velikost tohoto letiště, hodně přísné podmínky jakéhokoliv pohybu po letišti… Desítky pásů s kufry. A v neposlední řadě samozřejmě strastiplnou cestu z letiště. Gatwick je samozřejmě od centra taky daleko, ale vlakem je to za 10 liber na osobu (2 libry pro dítě) pohodlná a velice rychlá cesta (cca 30 minut). A pozor, v ceně je v ten den cestování po celém Londýně metrem i autobusem. Dorazily jsme na velké nádraží London Bridge (ano, vedle toho slavného mostu). Odtud pěšky na druhou stranu řeky Thames, otevřel se nám vážně krásný výhled na Tower Bridge a před ním křižník (myslím, že se těmto vojenským lodím tak říká :-D), ten pohled byl téměř kýčovitý. Celkově je tato část Londýna moc hezká, střídá se tu extrémně moderní “skleněná” architektura se starší zástavbou Londýna. Je to opravdu moc hezké. Náš hotel je kousek od London Bridge, máme kousek moc pěkné obchody s módou, objevily jsme i Tesco na nákup jídla (či McDonald’s na horší časy s tím jídlem).
Pokoj v hotelu jsme si nejdříve musely vyřídit tak, aby nám za tu skvělou cenu, za kterou ho máme dali nejen normální pokoj, ale aby dodali ještě přistýlku. Milý recepční to zvládnul zkombinovat tak, že máme středně velký pokoj s rozkládací jednomístnou pohovkou, tedy přesně tak akorát pro nás. Respektive se musíme trošku omezit s úložným prostorem, ale my jsme si daly závazek, že budeme udržovat pořádek. Máme krásnou novou a moderní koupelnu, mě dokonce na recepci půjčili redukci na zásuvky (že bych si sbalila vlastní, na to jsem si doma bohužel nevzpomněla). Máme vše co potřebujeme a možná ještě víc – maminka nám sbalila jídla, že by půlka Natčiného kufru možná zasytila místní sirotčinec! Zítra budeme zřejmě jíst jen to, ať se to nezkazí.
Ono to bude dobře, protože draho, to tu tedy je téměř neskutečně.
Co na závěr dnešního dne ještě k tomu dodat? Sedíme na pokoji a relaxujeme a vstřebáváme nové informace a zážitky. Úžasné na tom je, jak máme možnost být přímo v centru dění, v kolébce anglického jazyka… Učíme se za pochodu, Natálka už ví (a cestou z letiště si to stihla i zapsat!) jak se řekne “metro”, jak značka metra vypadá, proč se to řekne tak jak se to řekne… Poslouchají když já s někým mluvím a ptají se neustále co říkal, proč říkal… K tomu ještě dodám zážitek z pasové kontroly. Paní středního věku nám kontrolovala pasy a přepečlivě na nás koukala, pozorovala nás, mě se ptala jak jsme příbuzné, kam jedeme, co tam budeme dělat, jak a kde budeme bydlet. Vše bylo v pořádku, papíry ze školy vidět nechtěla, ale koukala velice vnímavě. Nakonec se v rámci toho, že se ode mě dozvěděla, že se holky jedou učit angličtinu zeptala holek “Can you speak English?” Jako první zareagovala Natálka, téměř okamžitě a bez uzardění či zaváhání odpověděla “So so…” A bylo to 🙂
NEDĚLE 3.8.2014 „Day Second“
Dnešní den byl ve znamení velké prohlídky Londýna. Ráno vstávačka byla v pohodě – časový posun o jednu hodinu znamená, že pokud vstanete na zdejší osmou hodinu, doma je devět a jste tedy perfektně odpočinutí. Po přípravě na cestu, rovnání vlasů a důležitého úklidu pokoje (Kačenka ráda a sama od sebe stele!) jsme v 10 hodin dopoledne místního času vyrazily.
Došly jsme na velmi blízkou stanici metra „Bank“, kde jsme pořídily Oyster Cards.
Je to karta, systém tzv. elektronické peněženky, kam si člověk vloží peníze a automaty v metru z toho při vstupu/výstupu automaticky odpočítávají peníze. Co je super, s touto kartou odečítají pouze 50% normálního jízdného (místo 4.20 liber tedy 2.10). Vklad, resp. záloha za kartu, je 5 liber, které se při vrácení karty vrací zpět!! Stejně tak vklad – „nevyjeté“ jízdné vám vrátí také. Pro děti jsem vzala kartu s nabitými 30 libry – počítám, že když každý den pojedou dvakrát, je to 7 x 2,10 x 2 což dělá 29,4 liber, tzn. nám z vkladu ještě 0,6 liber vrátí. Já na druhou stranu budu jezdit víc – do školy s holkama, ze školy někam do centra, do školy pro holky… Mě se tedy již vyplatí týdenní jízdné které dělá 31,4 liber. Mě se ale nic vrátit nemůže. Snažím se efektivně využívat systému.
Poté jsme dojeli na stanici Waterloo kde se blízko nachází London Eye.
Tady pozor, člověk by očekával, že taková stavba je vidět z dálky a člověk tak od metra sám pozná kam jít. Proto jsem si ani nijak na mapě extra nehledala kam jít od stanice metra. Ha! Vidět není nic a mapa je třeba, zvlášť když vám nikde u výlezu z metra nenapíšou „k London Eye tudy, hlupáčku“ (zlatá Paris) a vy vylezete na tom nejnemožnějším výlezu z metra (výstupů je několik, opět jsem si nevšimla žádného označení – zlatá Paris podruhé!).
Nicméně London Eye je opravdu krásné, holky byly nadšené. Trošku nás překvapila pomalá jízda Oka, ale to je vzhledem ke konstrukci vlastně logické… Alespoň trochu to ospravedlnilo přilehlé fronty zoufalých turistů. Škoda, nahoru jsme zrovna dnes mohly, kupodivu Londýn neobklopila obvyklá mlha a na památky by tak z té výšky byl opravdu krásný pohled.
Od London Eye jsme příjemnou procházkou šly k Big Benu a přilehlým Houses of Parliament, které jsou vidět již od London Eye. V davu turistů pouze přejdete řeku a stojíte před tím, šly jsme okolo akorát ve 12:00 a Big Ben vyzváněl.
Mimochodem na mostě přes řeku Temži (Thames) jsem poprvé v životě viděla známou hru „skořápky“ jinde než v Čechách. Okolo dav turistů, upřímně doufám, že tam moc neprodělali…
A ještě jeden pohled na Big Ben a Houses of Parliament, tentokrát z druhého břehu řeky:
Přilehlé Westminster Abbey je také opravdu krásné. Přečetly jsme si o tom, proč je významné – zde jsou pochováni panovníci Británie. Architektura nádherná.
A odsud je to pouze hop a skok do St. James’s Park, kde je kromě kachen a hus a jiných opeřenců u rybníčka krásný chládek a letní pohoda. Resp. jsme žasly, jak krásně pěstěný a čistý trávník v místních parcích mají.
Z tohoto parku vejdete přímo na nádvoří před Buckingham Palace, kde je také Victoria Memorial.
Odsud, v rámci toho, že jsme nenašly kudy do prostor otevřených pro veřejnost (podezírám, že otevřené pro veřejnost nejsou, protože lidí všude bylo jako smetí, ale nikde v dohledu žádná zoufalá fronta, spíš se všichni mačkali u železných mříží, pouze královna zřejmě ví proč), jsme promenádou The Mall šly směrem k Trafalgar Square. A ano, viděly jsme střídání stráží před Clarence House (také sídlo členů královské rodiny)! Bylo to spíš vtipné než cokoliv jiného…
The Mall:
Trafalgar Square
U slavného Trafalgar Square naleznete krásnou budovu The National Gallery, tradičně obleženou lidmi a pouličními umělci („stříbrná socha“, mimové apod.)
A odsud? Pospíchali jsme k Leicester Square, oblasti obležené divadly a kiny, kde pracuje v restauraci Muriel’s Kitchen naše kamarádka Martina. Zde jsme si daly výbornou Pizzu Salami, dosyta jsme se napily. S Martinou trošku pokecaly. Koukly na představení pouličního „gumového“ umělce, který si umí vyhodit rameno z kloubu… Super, no ne?
A ačkoliv jsme byly nesmírně uťapané, byly pouze 2 hodiny odpoledne… Co s načatým dnem?
Samozřejmě, jak jinak, odskočit si na Oxford Street, třídu plné obchodů… Tu jsme si tak nějak zhruba „očekovaly“ co kde mají, co se nám líbí… A teď se všechny tři utápíme smutkem co všechno bychom si chtěly koupit a kolik to stojí peněz!!
Na Oxford Street jsme se z Leicester Square dostaly skrz čtvrť SoHo, která je prostě skvělá a nesmí chybět při žádné návštěvě Londýna. Ačkoliv si myslím, že módní vlně jíst pouze v čínských restauracích, protože je to levné, už není aktuální. Ceny stejné jako v kterékoliv jiné čtvrti, najíte se za stejné peníze. To, zda se najíte kvalitněji v SoHo či jinde, o to se přít nehodlám, osobně mám asijskou kuchyni vcelku ráda.
Po příjezdu na pokoj s dalšími zásobami pití se připravujeme na zítřek… Batohy i oblečení, v kolik musíme vstávat do školy, kudy a jak pojedeme. Holky ze školy mají smíšené pocity, neví co si o tom myslet, ale jsou hrozně statečné!
P.S.: No není to super když můžete svým blížním zaskypovat, takže je vidíte i slyšíte…? Skoro jako by člověk vůbec neodjel. Stesk jako býval dřív, když jste nemohli ani poslat sms protože stála víc než váš hodinový plat, už nikdo nepociťuje. Cestování už není co bývávalo 😉 Ale ne že bych si stěžovala!
PONDĚLÍ 4.8.2014 „Day Third“
Dnes nás čeká poprvé škola!!!!
Vstávačka hezky v 7 hodin, rychle se přiipravit tak, aby bylo nejpozději v 8 možné vyrazit. Vše šlo rychleji než podle plánu, takže jsme z hotelu vyrážely již v 7:50, došly na stanici metra Bank (odkud potřebujeme černou linku metra „Northern Line“ až do stanice Camden Town). Mimochodem, stanice Bank se jmenuje podle Bank of England stojící hned nad ní – impozantní budova. Vůbec celá tato čtvrť je čtvrtí bankovní, tudíž všude okolo té osmé ranní lidé v kvádrech (dokonce tak jezdí i na kolech, asi dle holandské módy či co). Já jsem si zde našla „sušárnu“ – tedy malé bistro se sushi, takovou věc podnikám téměř v každém městě kde jsem již od doby, kdy jsem se sushi naučila jíst. Není lepšího pocitu, než do takového malého bistra vejít, vzít si sushi s sebou a cítit se jako opravdový domorodý Londýňan (turisti chodí do mekáče). Je to kousek od hotelu a ještě k tomu je to levné, no co chtít více. Níže obrázek Bank of England.
Ale zpátky k ránu a našemu programu. Ze stanice Camden Town je to docela štreka až ke škole, ale našly jsme to výborně. Google mi sice našel jinou budovy v dané ulici, takže jsme tu správnou přešly a až Natálka, která správně usoudila, že korejská holčička s rodiči stojící vedle nás na semaforu, bude určitě její budoucí spolužačka, takže nás upozornila, že Korejci se zastavili – a my bychom zřejmě měly také. Chytrá! Cesta ke škole nám trvala přesně 35 minut, takže jsme si před školou ještě pár minut počkaly na otevření. Sešly se zde skupiny rodičů + dětí z celého světa, převažovalo Rusko, dále pak Jižní Amerika, Arábie, Asie. Češky jsou holky jediné a co se týče blonďatých vlasů, to jsou spolu s Rusy ve výrazné menšině. Mimochodem, nejsem zaujatá, ale Rusové jsou takový národ, že se začne okamžitě seskupovat kolem sebe a tvořit skupinku, jev ne nepodobný elitářskému chování.
Po zápisu (vyplnění formulářů, odevzdání pasů na okopírování) mi byly holky velice rychle odejmuty na test… Myslela jsem, že je ještě uvidím a tak jsem se ani pořádně nerozloučila, později, když už mě ze školy chtěli vypoklonkovat téměř i násilím, jsem za nimi zaběhla, dala jim nějaký peníze kdyby náhodou, poslední ahoj, pusu a s lítostí jsem odešla.
Vyzvednout je mám ve 4.40 pm s tím, že celý den je má škola na starost. Dopoledne vyučování, ve 12:20 oběd do 1 pm (v ceně výuky, kantýna je v prostorách školy), odpoledne nějaký program.
Program je odlišný podle věku:
- Kačenka jako mladší člen bude mít odpolední program většinou řešen aktivitami ve škole nebo v přilehlém Regent’s Park. Pouze ve středu jí čeká výlet, a to do London ZOO. To jí my všichni musíme závidět, protože Londýnské ZOO je známé svou krásnou architekturou a krásnými zvířaty.
- Natálka jako starší má program pestřejší. Prý půjde zítra na London Eye (tzn. se kolem i proveze, splní se jí přání!), viděla jsem tam i výlet do Aquaria (čtvrtek). V pátek má party – a protože je tento týden tematicky zaměřen na zvířátka, bude to zvířecí party. Ještě že jsem s sebou vzala ten šátek s potiskem levharta, že!! A v sobotu by měla mít Natálka celodenní výlet do Oxfordu. Naty se těší hrozně moc, Kačce se moc nechce, ale myslím, že by bylo super kdyby jely obě (už jsem se ptala, možné to za příplatek samozřejmě je).
No holky to mají super. Já teď v podstatě jen čekám až je budu moct vyzvednout, mezitím se odpoledne sejdu s kamarádkou Martinou, která bydlí ve West Kensigtonu. Není to daleko (začátek druhé zóny) a bydlení má moc hezké. Chvilku jsme poseděly a naplánovaly zítřejší výlet na Oxford Street (pokud bude Marťa mít volno) i s Naty a s Kačí.
Holky jsem vyzvedla přesně na čas, v 4.40 pm (ačkoliv už na mě chvilku čekaly). Pak jsme si zašly do KFC. Mimochodem musíme zjistit, co že se to u stanice metra Camden Town vlastně po páté hodině děje, že tam bylo tolik lidí. Viděla jsem tam něco co vzdáleně připomínalo vietnamskou tržnici, tak že by všichni přišli na levné nákupy?
Stejně tak nás překvapilo v naší čtvrti (již zmiňované okolí Bank of England) obrovská koncentrace „kravaťáků“. Resp. nepřekvapilo, kdyby se nad tím člověk zamyslel, je logické, že v bankovní čtvrti budou v půl šesté komplet všichni končit „šichtu“ a v metru, na chodnících i ulicích najdete opravdu zarážející množství bankovních úředníků, snažících se probojovat do fronty v metru či se zoufale snažící kličkovat na svých kolech rušnými ulicemi mezi typickými autobusy double decker!! Viva l’Anglais protože jsem neviděla, že by někdo předbíhal, byl jakkoliv nervózní či nepříjemný (a to i přes to, že my ještě nevíme že se máme „keep left“, tedy držet vlevo, a dost často tedy na chodníku překážíme na pravé straně). V tomto bodě, milá Paříži, prohráváš.
Ještě k dojmům holek ze školy. Natálka mi přijde zcela nadšená, měla aktivity, získala si hodně kamarádů. Kačka je ve skupině mladších dětí a tak tolik aktivit nemá, zřejmě se více musí učit a soustředit, takže je šíleně unavená. Ale všeobecně? Je to ta nejlepší věc. Osobně si myslím, že na jazykovém kurzu se člověk nemá předhánět v tom, kolik nových slovíček se denně naučí. Jde o to, se dostat do styku s jazykem, poslouchat ho a jakž takž chápat, co kdo po mě chce. To je první krok. Jakmile rozumíme, k mluvení je to už jenom krůček. A to ani nemluvím o tom, že člověk zvyklí na cizojazyčné prostředí se tolik neobává kontaktu s cizinci, je ve styku s nimi uvolněnější a méně se stydí. Myslím, že obě dvě v 15ti letech „First Certificate of English“ (FCE) nemine!
A těch přátel co budou odsud mít? Z celého světa. V dnešní době Facebooku apod. už můžou skutečně po celý život být v kontaktu. Žijeme v úžasné době.
So that’s all for today!! Good night 😉
ÚTERÝ 5.8.2014 „Day Fourth“
Dnešní den byl zasvěcen zejména škole a nákupům.
Holky, které mají ve škole program od 9:00 do 16:40, byly trošku unavené. Odpoledne měly mít výlet – Natálka se podívala na London Eye, tentokrát i jela kabinkou; Kačka zase objevovala slavné London ZOO.
Já jsem se opět sešla s Martinou u ní ve West Kensingtonu, pak jsme společně holky vyzvedly ve škole a jely na Oxford Street nakupovat.
Marťa nám ukázala skvělý PRIMARK (obchodní dům hned naproti stanici metra Tottenham Court Road), kde jsou vážně úžasné ceny. Najdete tu všechno, co letos bylo v módě, ve všech možných barvách. A na to, jak je to levný, to ani není úplně příšerný materiál.
Tím pro nás den končil, ačkoliv než jsme se dostaly domů a taky do postele, bylo docela dost hodin.
STŘEDA 6.8.2014 „Day Fifth“
Dnes se nám nechtělo nikomu vůbec vstávat, proto jsme si naordinovaly pohodový den, zajdeme si v Camden Town po vyzvednutí holek na nějakou večeři – vybrala jsem docela hezkou pizzerii. A naplánujeme zítřejší výlet, stejně tak sobotní do Oxfordu!!!
Zážitek – dnes u Bank of England někam převáželi peníze. Dvě dodávky, obrovská kolona doprovodu, který houkal a blikal. Všechny policejní auta měla stažená okýnka, podle mého názoru proto, aby byly vidět ty samopaly, které každý policista držel. Proto jsem to ani nevyfotila, chlapci ve vozech se stejně moc neusmívali, takže by z toho nebyla moc pěkná fotka 😀
Zážitek 2 – při cestě ráno do školy jsme viděli focení pro Louis Vuitton. Před jejich místním obchodem (je logické, že mají zastoupení v bankovní čtvrti, dle oblečení místních pracujících je to jejich největší klientela) se po ulici, kde normálně jezdí auta, procházel model a byl za chůze focen. Natce se nelíbil, ale zřejmě proto ho fotili zezadu.
P.S.: Ještě jednou jsme zajeli do Primarku na Oxford Street a znovu jsme skvěle pořídili 🙂
ČTVRTEK 7.8.2014 „Day Sixth“
Holky se ve škole měly opět fajn, Naty byla odpoledne v Aquariu (kousek od London Eye), Kačka v Regent’s Parku. Bylo hrozné vedro, takže jsme se šly „osvěžit“ do klimatizace v restauraci.
Na čtvrtek jsme naplánovaly Muzeum voskových figurín Madame Tussauds. Nachází se hned vedle stanice metra „Baker Street“ – zde i socha Sherlocka Holmese, blízko také adresa jeho bytu.
Mimochodem, stanice metra „Baker Street“ je stanicí několika linek, které jsem nepochopila a zřejmě chápat nebudu. Jedna z nich, žlutá „Circle Line“ tvoří (jak se někdo dle jejího názvu mohl domyslet) kruh, ale ne že by jezdila pořád dokola… Ona ještě sdílí tunel s dalšími dvěmi linkami, takže když jste na nástupišti, musíte si extra dát pozor, do jakého metra nastupujete. Trvám si na svém, že sice nápisy a cedule všude jsou, ale tak nějak je to stejně nepřehledné.
Nicméně, muzeum voskových figurín bylo super. Já do něj už hrozně moc dlouho chtěla jít. Slibuje zážitky – vyfotíte se se svým oblíbeným hercem, někteří jsou až děsivě skuteční. Morgan Freeman například. Dále je zde výstava „Spirit of London“ – ve vláčku stylizovaném do krásných londýnských taxíků se projíždíte okolo soch a výstavy o historii Londýna. Dále je tu něco jako strašidelný hrad, tam jsme ale s holkama nešly.
Nejhezčí je samozřejmě výstava Hollywoodských hvězd, dále pak britská královská rodina.
Mimochodem, zarezervujte si lístky online. Pokud tak uděláte nejméně den dopředu, zaplatíte online kartou a pak se v přesně určeném časovém rozmezí dostavíte, máte vstupné o 50% levnější.
Jinak celkově se dá říci, že objevujeme krásy Londýna i v tom směru, že už víme kde se najíst, kde přesně v metru vystoupit/nastoupit, už si dokonce i vybíráme vagóny tak, aby to bylo při výstupu nejbližší… A i za nákupy už víme přesně kam, samozřejmě. Jsme téměř domestikované 🙂
PÁTEK 8.8.2014 „Day Seventh“
Dnešek jsme zasvětily focení památek, které jsou v Londýně na každém rohu, ale tak nějak jsme je neustále přecházely.
Příkladem může být London Bridge. Máme ho kousíček od stanice metra Monument (která je cca 200 metrů od hotelu), takže nevím, proč jsme tam ještě nezaskočily ho vyfotit. Speciální na něm je to, že od něj vidíte krásný Tower Bridge.
Dále Double Decker. Super autobusy, opravdu tu všude jezdí (jednou mi někdo říkal, že je v celém Londýně nemohl najít ???).
Ještě přidám fotku z oblasti „Bank of England“. S některými bankovními úředníky se tu potkáváme každé ráno, takže už se zdravíme jako staří známí.
A před naším hotelem:
A dále typické červené telefonní budky, v dnešní době téměř nepotřebná věc, po Londýně jich ale stále najdete spousty. V blízkosti ubytování máme pouze zelené, takže je vyfotíme zítra 😀
Samozřejmě se holky dneska rozloučily se školou a spolužáky. Po škole se jim zřejmě tolik stýskat nebude, ale myslím, že si našly pár kamarádů, s kterými v kontaktu zůstanou, což je super. Kačka na procházce v Regent’s Parku, Naty měla „Animal Party“!
Další momentky z našeho života v Londýně:
The Monument z pohledu od hotelu
Čteme místní noviny v metru Camden Town!
P.S.: Naše komunikace s rodiči, kteří objevili krásu programu Skype 😉
SOBOTA 9.8.2014 „Day Eight“
Dnes nás čeká velký výlet do univerzitního města Oxford, strašně se těšíme! Ačkoliv budíček máme už na 6.45 am.
Do Oxfordu jsme jeli od školy (Camden Town), cca 1 hodinu a půl. Tím, že jelo hodně dětí byla organizace složitá, jely jsme s Kačkou dokonce v jiném autobuse než Naty, hodně se čekalo než se děti najedí, dojdou si na toaletu…
Nicméně jsme z Oxfordu i tak viděly hodně. Nejdříve jsme všichni šli k Christ Church – což je opravdu krásný dům s kaplí. Zajímavý je nejen architekturou a přilehlým parkem, nýbrž i tím, že se jím tvůrci filmů o Harry Potterovi inspirovali při tvorbě vnitřních místností hradu Bradavice. Zejména The Hall (dodnes sloužící jako jídelna) je na první pohled předobraz hlavní síně v Bradavicích, kde je překrásný strop, kolejní stoly u kterých děti jedi i se učí… Také je zde schodiště, na kterém se dokonce přímo natáčelo (první uvítání Harryho v Bradavicích v 1. díle). Opravdu moc zajímavé i hezké.
Celý Oxford je městem, kde najdete opravdu krásné typicky anglické budovy. Celé je to, jak známo, univerzitní město, takže téměř všechny budovy náleží univerzitě (včetně kostelů apod.), dále jsou tu i krásné domečky se zahradami, které budou profesorům i studentům sloužit jako ubytování. University of Oxford stojí 9000 liber na semestr, je to jedna z nejprestižnějších univerzit na světě a na celém městě je to vidět. Ačkoliv v létě je město hodně opuštěné, jsou tu spíš turisti.
Z Oxfordu jsme byly všechny opravdu nadšené, je to jedno z měst v Anglii které se musí vidět. Překvapilo mě, jak moc jiné je než Cambridge, ačkoliv jsou tato dvě města považována za zhruba stejně staré (dvě nejstarší univerzity, které spolu neustále soupeří).
Do Londýna jsme dorazily v 5 hodin, zašly ještě za Martinou, koupily si nějaké věci na památku, čímž náš výlet prakticky skončil. Oslavily jsme to nicneděláním!
NEDĚLE 10.8.2014 „Last Day“
Dnes se musíme pouze ve 12 hodin check-out z hotelu a vrátit Oyster Cards. Pak už nám jen zbývá se najíst – zašly jsme si na míchaná vajíčka do jedné restaurace u hotelu (zajímavá zkušenost, objednává se jídlo na baru, přitom je to obrovská a moc pěkná restaurace?). A přesunout se na letiště.
Přes London Bridge přejdeme řeku a na nádraží „London Bridge“ si koupíme lístky na vlak přímo na letiště Gatwick. Letíme po 18. hodině místního času, v Praze máme být ve 21.20.
Letecká společnost EasyJet je sice levnější, ale služby moc dobré neposkytuje. Připlatíte vše, co chcete navíc, posádka se o vás nestará zrovna mateřsky a na letišti neustálé fronty, problémy i s jemnou nadváhou kufrů, když náhodou berete na palubu o tašku navíc… Asi nejhorší bylo, že nám nechtěli odbavit kufry dříve jak 2,5 hodiny před odletem. Zřejmě je to problém již 2 hodiny a 48 minut před odletem, přehazovali si nás tam jako horký brambor až jsme nakonec stejně skončili v té nejdelší frontě široko daleko 🙁 Když si člověk spočítá všechny další náklady, které k letence připlácí, letenka s normální společností vyjde nakonec o nějakých 200,-Kč dráž a je otázka, zda je to tak velká úspora, že vám vynahradí neustálou žízeň, problémy a starosti, fronty, nulové služby…
Náš výlet byl pro nás všechny tři úžasná zkušenost, viděly a zažily jsme toho strašně moc. Děkujeme rodičům za podporu a možnost sem jet 🙂 A doufáme, že se poštěstí jet i příští rok!!!
CO JSME NEVIDĚLI A CHYSTÁME SE TEDY PŘÍŠTĚ:
Picadilly Circus
The Cucumber
Tower of London s výstavou korunovačních klenotů
St. Paul’s Cathedral
251 komentářů u „London 2014“
Komentáře uzavřeny.