Los Angeles

Los Angeles

Na západě USA jsou hlavní atrakcí národní parky. Kromě nich jsou tu však také 3 největší města – Los Angeles, San Francisco a Las Vegas. Los Angeles je z těchto měst největší, je to obrovská aglomerace a zejména centrum filmového průmyslu. Naleznete zde atrakce typu Chodník slávy, nápis „Hollywood“, spousta filmových studií dělá prohlídky tak, abyste mohli vidět kulisy svých oblíbených filmů či seriálů. To je moc zajímavé, ale jinak LA moc hezké město není. Jak již bylo psáno, je to obrovské až nepředstavitelně, stejně však máte pocit, že „jedete v ničem“. Máte zde obytnou zónu pro chudší, bohatší, nákupní centra a vedle obrovská parkoviště, to vše na spoustě kilometrech, avšak centrum města je relativně malé, je to pár výškových budov. Historické jádro zde stejně jako v Miami nehledejte. Ve městě je několik letišť (napočítali jsme jich něco kolem desítky), doslova uprostřed zástavby.

Cesta

Z NYC jsme přes letiště JFK letěli do Salt Lake City, kde nás čekal přestup a let na Long Beach Airport, LA. Pro cestu na letiště jsme využili znovu společnost NYC Airporter a jejich pohodlného autobusu. Viděli jsme tak znovu Queens, což není nic moc pohled, okolo rychlostní komunikace neupravené roští, budovy jsou takové hranaté krychle, silnice neupravené (všechno betonové). Letěli jsme se společností Delta Airlines, takže jsme letěli přes Terminál 4. Delta (jako všechny americké aerolinky) vám do letenky nezapočítá zavazadlo, takže pokud ho chcete odbavit, musíte si připlatit 25 dolarů (omezení na 50 liber, tedy cca 23 kg). Toto dělá absolutní minimum američanů, takže se nám stalo, že při nástupu do letadla už nezbylo místo na náš malý, příruční kufr. Většina cestujících totiž měla příruční kufr (velikosti mého odbaveného 23kg těžkého kufru s oblečením nás obou na 3 týdny), batoh a pak třeba ještě taštičku s nákupem, takže se druhá půlka lidí přirozeně nevešla se svými věcmi, tudíž nám tento příruční kufřík zadarmo odbavili až do Long Beach Airport. Pro nás to bylo docela fajn, aspoň jsme se s tím nemuseli vláčet, měli jsme ještě batoh. Jinak Delta Airlines jsou pohodlné aerolinky, všechno v pohodě, letušky fajn, snaží se vyjít vstříc. Neměli jsme místa vedle sebe, protože v Americe už si všichni zvykli na systém online check-in, takže si místa vyberou z domova a letenky doma vytisknou, tudíž nám systém přiřadí poslední zbylá místa – a nikdo nechce sedět uprostřed. Milá Američanka v letadle se s námi ale nakonec přehodila. Jediné na co by si člověk mohl postěžovat je to, že za vše v Americe platíte, takže sice máte wifi v letadle, ale stojí 10 dolarů na hodinu. Všude jsou čtečky na magnetický proužek karty, například i v takové té obrazovce co máte před sebou v letadle, takže když se chcete kouknout na film, zaplatíte (přímo té obrazovce) 6 dolarů. I letušky už dnes neberou cash, zadarmo byl malý sáček preclíků a jedno pití, později rozdávali ještě vodu. Ještě se vrátím k JFK, což je přirozeně obrovské letiště, takže pozor ať jste na správném terminálu (přesun mezi jednotlivými terminály bychom vám nezáviděli), na všechno si člověk musí nechat dost času (než se někam dojde…). Nicméně let do Salt Lake City (mini pidi letišťátko tak 50 let staré) trval 4,5 hodiny, letí se nad pouští. Salt Lake je město na takové náhorní plošině (1300 metrů nad mořem), vedle všude hory. Odsud let na cca 1,5 (počítejte 2 protože než se v LA přistane tak stihnete shlédnout 2 celovečerní hollywoodské trháky). Tzn, suma sumárum, let NYC až LA trvá 6 hodin a mezi těmito městy je 3 hodiny časový rozdíl. Přistáli jsme na letiště Long Beach což je takové malinké letiště kde jsou tak 3 letadla dohromady, 4 kavárny, dva pásy na kufry a asi 60 palem na ozdobu. Měli jsme pocit jako na nějakém tropickém ostrově, ale bylo to hezké a hlavně malé, takže kufry jsme měli hned a půjčovna aut byla taky kousek. Auto jsme měli zařízené přes rentalcars.com, zde byla nejlevnější půjčovna Alamo. Tam všechno v pohodě, ani nám nechtěli dávat extra charge za to, že jsme podle amerických měřítek „mladí a nezkušení“, tudíž bysme měli platit vyšší pojištění. Pán byl dokonce tak fajn, že nám dával cestovatelské tipy a půjčil nám za cenu nejmenší a nejekonomičtějšího auta velké a skoro úplně nové SUV Hyundai Santa Fe Sport (pro Barču důležitá pouze hezká zlatavá barva). Auto velké, pohodlné, dokonce hezké, do parků a na dlouhé vzdálenosti absolutně ideální.

Do LA jsme se vrátili z Vegas na konci našeho pobytu – konkrétně po dálnici číslo 15.

Ubytování

Ubytovaní jsme přes server Travelpony.com v hotelu Best Western Pasadena Royale. Máme to za poloviční cenu než je tady obvyklé, v ceně je free WiFi a snídaně. Pokoj prostorný a moc čistý, venku velké parkoviště, dokonce bazén. Budeme tady ale jen 2 noci, v LA tak teď strávíme pouze 1 den, až se sem vrátíme z cest kolem parků tak si to ale vynahradíme. Při naší druhé návštěvě bydlíme u mezinárodního letiště LAX (máme to tak blízko k půjčovně aut, kde nejdříve musíme vrátit auto, 3 dny budeme tady bydlet a pak zase blízko na letiště odkud nás čeká 14 hodin domů). Opět za skvělou cenu u Travelpony.com bydlíme v Hiltonu.

Místa

Universal Studios Hollywood (1. den v LA)

– v pohodě se sem dá dojet metrem (červená linka, stanice Universal City), je tu ale také parkoviště (16 dolarů)

– z Pasadeny je to cca tři čtvrtě hodiny cesty, nachází se to v Hollywood Hills

– strávit se tu dá komplet celý den a opravdu se vyblbnete. Celodenní lístek stojí 92 dolarů, ale je to jeden z mála zábavních parků, kdy se vám tato cena nebude zdát přemrštěná. Byli jsme i v Universal Studios v Orlandu a několikrát v DisneyLandu, ale tohle je několikrát lepší. Předně je to zaměřeno na filmy a tvorbu filmů, takže hlavní atrakcí je tady tzv. Studio Tour, kdy vás ve vozíku vezmou okolo kulis různých filmů a seriálů – Návrat do budoucnosti, Zoufalé manželky, Psycho. Zažijete ale i něco víc – např. u kulisy k filmu Čelisti vidíte žraloka jak se pohybuje ve vodě, sežere potápěče, zničí benzínovou stanici, která se zapálí. K tomu všemu průvodce, který vám vše přibližuje a vysvětluje. Uvidíte také kulisy, ve kterých se natáčí letecké neštěstí (trosky letadla ve městě, docela děsivé), zajedete také do „metra“, které bude (s vámi u toho!) zničeno zemětřesením. Je to vážně skvělý zážitek. Asi nejlepší ze všeho je tunel s obrovským zaobleným plátnem, kam ale potřebujete 3D brýle. Napadnou vás dinosauři z filmu King Kong, vozík se s vámi třese, vážně hodně se bojíte, všechno vypadá hrozně skutečně. Nakonec vás King Kong zachrání, ale spadnete do lián, na kterých se houpete… Ke konci je tam dokonce trik, kdy to vypadá, že část vozíku za vámi Kong vážně utrhl 😀 To samé mají také k Transformers, něco podobného také k filmu Mumie. To je ale spíše součástí horské dráhy, ne prohlídky studií (Studio Tour) na golfovém vozíku. Další věc kterou jsme si užili byla část zasvěcená Jurskému parku, je to vodní horská dráha, kde kromě toho že to s vámi hází, stříká, padáte volným pádem dolů, na vás útočí dinosauři, je to něco jako prohlídka Jurského parku poté, co jej Rex zničil. Jak jsem již psala, strávili jsme tu jako správní filmoví fanoušci celé odpoledne a rozhodně nelitujeme ani času, ani peněz.

 

Hollywood Sign (2. den v LA již cestou z Pasadeny přes Santa Monicu a Malibu, po silnici číslo 1 po pobřeží směrem do San Francisca, ubytování v půlce cesty Paso Robles)

– zjistili jsme si nejlepší a nejbližší „legální“ místo na pozorování a vyfocení Hollywood Sign (Hollywoodského nápisu). Problém je v tom, že nápis je na kopci, je daleko od čekoholiv, tzn. není úplně jednoduché ho vůbec najít!!! My jsme přijeli do Hollywood Hills po dálnici z Pasadeny, takže jsme k němu přijeli zezadu a dokud jsme nebyli skutečně blízko místu na pozorování, báli jsme se, že jsme špatně. Pokud si představujete, že přijedete do LA a přímo nad vaší hlavou budete tento nápis zářit do dálky, jste na velkém omylu. Z centra města je vidět, ale z částí typu Pasadena vůbec. Viz. mapa. Vedle místa na sledování (Canyon Lake Drive) je rezervoár na pitnou vodu pro Hollywood, máte odsud i pěkný výhled na vzdálené centrum LA, jste v kopcích. Projíždí se zástavbou, vidíte tak jak žijí rezidenti = závisláci na ranním běhání. Pro lepší pochopení viz. mapa níže (bude doplněno Martinem)

+ krásný Hollywood Reservoir s výhledem na LA

Santa Monica Pier

– skrze každodenní dopolední všudypřítomné dálniční zácpy jsme se horko těžko dostali do Santa Monicy. Tady již začalo LA, které je více podobné tomu, co vidíte v televizi. Co je hlavní, konečně vidíte moře, palmy, podél rozlehlých a krásných písečných pláží je to moc hezky upravené. My jsme mířili nejen za mořem a k budkám Pobřežní hlídky, ale také k zábavnímu parku na sloupech Santa Monického mola, známé jako Santa Monica Pier. Hned vedle (jižně) je také známá Venice Beach. Překvapilo nás, jak je Pacific teď v srpnu studený, díky tomu nebyly ani pláže nijak přeplněné. Mimochodem, hned vedle pláží jsou docela velká parkoviště s velmi vtipným systémem na placení parkovného – malý sloupek u každého místa, zasunete kreditku, automaticky vám to odečte 4 dolary za 2 hodiny (dobu ale můžete i přinastavit). Na tomto sloupku pak odtikává čas, takže kolemjdoucí policisté (kterých je tu víc jak palem na celém západním pobřeží) mají přesný přehled zda máte či nemáte zaplaceno.

Silnice číslo 1 po západním pobřeží (mezi LA a San Franciscem)

– vede i přes Malibu, které je také moc hezké, všude luxusní plážové domy. Tady začíná mimojiné oblast oblíbená mezi surfaři – pobřeží je tu takové rozeklané skálami, takže jsou tu vlny. Vodní sporty jsou (jak známo) v Califronii velmi oblíbené, ale překvapilo mě, že jsme od Santa Monici až po Santa Barbaru (kde jsme ze silnice 1 uhnuli na dálnici ve vnitrozemí, která vede paralelně, my jsme chtěli změnu) neviděli ani jeden přístav, motorový člun, skútr. Pobřeží jinak na projetí super, jsme rádi, že jsme kousek jeli tudy a ne po dálnici, pěkné výhledy. Za Santa Barbarou se rozprostírá taková farmářská krajina, nejdříve statky s dobytkem, později i sady a víno. Všude kopce a dost vyprahlé, i přesto ale sady perfektně zavlažené, zdánlivě se rozprostírají do nekonečna.

Dodgers Stadium – šli jsme se mrknout na baseball

– na středu 3.9.2014 jsme si koupili (již někdy v květnu doma) lístky na zápas LA Dodgers s Washington Nationals. Lístky nás stály 10 dolarů jeden, seděli jsme sice na horních tribunách, ale jejich spodní části, takže výhled jsme měli parádní. Jelikož bylo klasické kalifornské letní počasí, takže obloha bez mraků a slunce mělo grády, takže jsme se dost připálili. Zápas super, Barča konečně pochopila pravidla. Nejlepší byla ale atmosféra – pohodička, klídeček, všichni fandí, ale žádný dohady, sprosté nadávání, prostě příjemné středeční odpoledne na zápase. Baseball je super hra, bohužel jsme ale po nastavovaném zápase prohráli (tím samozřejmě myslím Dodgers, jsme jejich noví největší fanoušci)

Tipy a rady na cestu

– rozhodně si půjčte auto, všechno je tak daleko… Navíc když už sem jedete (nějakých těch 16 hodin letu), určitě pojedete na delší dobu, což budete chtít i vyjet mimo LA, poněvadž byste se tu asi nudili – pokud nebydlíte přímo na pláži např. v Malibu.

Co ještě „stojí za to“ a my jsme neviděli

Chodník slávy & Kodak Theatre

DisneyLand Los Angeles (ačkoliv po návštěvě Universal Studios Hollywood by návštěva Disneyho byla pouze pro fajnšmekry, US je rozhodně lepší!)

 

Maník na benzínce: „What does ‚v pohodě‘ mean?“ Baru: „Cool 🙂 „