Klub mladých politologů na cestách
Dobrodružství začalo v noci z pondělí na úterý 23.2.2016, konkrétně v 0:50 na stanici metra Stodůlky. Spolucestovatelům z Bruntála cesta začala ještě o něco dříve, podle toho také vypadali, byli evidentně velmi unavení, zato Klub mladých politologů plný energie.
I s povinnými zastávkami po cca 3 hodinách jsme dorazili do Frankfurtu v 7 hodin ráno, přošli jsme si centrum, měli nějaký rozchod na kafe či dokonce i snídani.
Frankfurt = francký brod
– zamerikanizované město – mrakodrapy
– Hesensko
– multikulturní město – Big Apple
– finanční srdce Evropy
– internetový uzel, burzy, mezinárodní veletrhy (autosalon)
– nejfrekventovanější evropské letiště
– obyvatel 750 tis +- 5. Největší město
– historicky významný
Po prohlídce Frankfurtu nás čekala ještě velmi dlouhá cesta do Brusela, cestou jsme se byli podívat na Waterloo (méně zajímavé) a na Atomium (velmi zajímavé). Hloupé na tom všem bylo, že jsme na každé z těchto míst přijeli buď moc brzy anebo až moc pozdě, takže obchody byly zavřené. Byli jsme dost hladoví a unavení.
Po ubytování v hotelu Ibis Budget (lepší hostel – pidi pokoje pro 3, spojené peřiny, na palandě pouhá deka) jsme vyrazili do vedlejšího normálního Ibisu, kde je restaurace (jediná v okolí) na večeři. První večer jsme zakončili velmi brzy.
Nicméně ráno byla vstávačka už v 7 hodin ráno, protože se vyráželo do univerzitního města Lovaně (Leuven). I zde je čtvrť města, tzv. Begijnhof (čti: Beržen), jako už jsem měla příležitost vidět v Amsterodamu (a později i v Bruggách). Je to místo s historií spojenou s křesťanstvím, žili zde řádové sestry, je to velmi zachovalý skanzen, kde se nesmí mluvit nahlas apod. Dále je v Lovani opravdu moc krásná radnice u katedrály. Na belgických městech všeobecně je krásné právě to, jak se výjimečná architektura koncentruje vedle sebe, někde několik rozdílných architektonických slohů vedle sebe.
Po návštěvě Lovaně nás čekala soutěž Keep Calm and Debate (pořádaná Institutem pro politiku a společnost), která se konala přímo v prostorách budovy Evropského parlamentu za účasti europoslance Teličky. Po soutěži jsme měli možnost navštívit návštěvnické centrum parlamentu (včetně přednášky „Obyčejný den europoslance“ od pana Ježka) a strávit chvíli na plénu, kde nás zaujalo především to, jak se musí celkem 1000 tlumočníků parlamentu činit, aby nám vše přeložili do naší mateřštiny.
Poté, co jsme odešli z EP, bylo už 19:00 a autobus nás odvezl do centra Bruselu (konkrétně ke katedrále), odkud jsme se ještě pak přesunuli kousek od náměstí do takové restaurační uličky, kde jsme dostali rozchod a mohli se jít najíst (s přispěním 20 eur od EP, resp. zvala nás frakce ALDE). Díky tomu, že za celý den jsme pojedli v průměru jednu obloženou houstičku v parlamentu + mandarinka, měli jsme všichni hlad a tak jsme volno opravdu využili na jídlo a pití – zcela beze zbytku. My, „vysokoškoláci“ jak nás nazýval pan Hambálek, náš veleslavný průvodce s přezdívkou Hambáč, jsme se domluvili, že po jídle se sejdeme v hospodě zvané Delirium, která je známá tím, že zde nabízí největší počet piv. Zde jsme se dozvěděli výsledky soutěže.
Další den nás čekala hned 3 belgická města, nejdříve Antwerpy, poté Bruggy a pak Gent. V Antwerpách jsme byli asi zřejmě moc brzy, v půl jedenácté tam bylo všechno zavřené a najít kavárnu, kde bychom se mohli zahřát (protože pršelo), byl nadlidský úkol. Město je to ale moc pěkné, katedrála jako všude krásná, tentokrát s velmi zvláštními hodinami na věži.
Bruggy jsme s kolegyní nazvali „ViewPorn“, protože tam co pohled na cokoliv, bylo to překrásné. I zde byla část města s názvem Begijnhof, zde malý kostelík, rozkvetlá louka… Fotografie nedostatečně zachycují tu nádhernu. Procházeli jsme od Begijnhofu až do středu města, na jehož náměstí je přehlídka zlata a architektury, pochod jsme zakončili ve skvělé mexické restauraci (all you can eat bar byl po 2 dnech hladovění třeba). Poté následoval rozchod, podařilo se nám najít nejlepší pralinkárnu, kde jsme nakoupili nějaké maličkosti domů. Opět jsme trošku zmokli, resp. malinko sněžilo.
Gent (čti: Chent) byl na pořadu dne jako poslední a trošku to odnesl, všichni už byli promrzlí a unavení, nicméně je to tam taky moc krásné a zase o trošku jiné. Na zpáteční cestě jsme podnikli ještě noční zastaveníčko u rozsvíceného Atomia.
Poslední den nás čekalo asi to nejhorší – hned brzy ráno se úplně zbalit a počítat s dlouhým pochodem v Bruselu. Od bruselského Vítězného oblouku jsme pto prošli až na Hlavní náměstí, navštivili dobrý kebab a čurajícího chlapečka.
Zpáteční cesta z Bruselu (18:00) do Prahy (na Stodůlkách jsme byli ve 4:25) trvala pouhých 10 a půl hodiny, nicméně psychicky to bylo velmi náročné, měli jsme toho plný zuby, nicméně přijeli jsme nadšení a plní dojmů.
432 komentářů u „Belgie 2016“
Komentáře uzavřeny.