Åttende dag

Z Andenes přes Vesterály a Lofoty až do vesničky Nusfjord, poté trajektem z Moskenes zpět na norské pobřeží (Bodø)

Dnešní den jsme začali velmi brzy, protože jsme na internetu našli jakýs takýs rozpis trajektů z Moskenes do Bodø, jedná se o trajekt který by měl jet „pouze“ pětkrát denně a my chtěli stihnout čas 14:00, protože by měl jet cca 3 hodiny. Jenže cesta přes celé Vesterály a Lofoty nám dle Google maps bude trvat 5 hodin, takže proto ta brzká vstávačka v 6, v 7 hodin po srdečném rozloučení s Mořským vlkem směr Lofoty.
Mořský vlk se s námi loučil opět s radami, radil nám jet po západním pobřeží Lofot, že to je hezčí cesta, ale pro nás bohužel velká zajížďka. Po naší cestě ale uvidíme dle něj krásná rybářská městečka, takže jsme se těšili.
Počasí bylo zvláštní, někde nízká oblačnost a chladno, jinde svítilo slunce a teplota vystoupila až na 19 stupňů Celsia. Báli jsme se, že z krásných Vesterálů a Lofot díky nízké oblačnosti nic neuvidíme, naštěstí to nebyla pravda a mraky dodávají krásnou atmosféru, snad se nám ji podařilo přenést i na četné fotografie. Mimochodem, za dnešek jsme jeli tunelem pod vodou hned dvakrát – prudce se svažuje z kopce, poté se zase vyjede rychle nahoru, no sranda. Cesty včetně tunelů a mostů tu mají moc pěkné, takže nám ta původně pětihodinová štreka pěkně odsejpala. Provoz nebyl nijak markantní.
Těsně před trajektem z Moskenes se nachází rybářská vesnička Nusfjord, která je zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Kromě toho, že je opravdu krásná – červené domky na kůlech nad vodou, všudypřítomné lodičky, pozůstatky po „původním“ způsobu rybaření – je zde krásný už příjezd, jede se takovou soutěskou s krásnými štíty, vesnička je v zálivu, uprostřed kterého trůní obrovský „balvan“, je to opravdu pěkné. Vstup do vesničky – vybíraný na účely údržby vesničky – je 50 NOK, obětovali jsme je pouze za jednoho z nás, pověřeného fotografováním.
Celkově jsme z Lofot nadšení, mají všechno, štíty, některé kopečky zasněžené, vodopády, jezera, dlouhé zátoky s jemným bílým pískem.

Trajekt byla kapitola sama pro sebe. Sic jsme dle google trefili místo a i si našli v kolik by měl jet, byly docela nervy, protože hodinu před odjezdem jsme stáli třetí v pořadí v takových těch lajnách navíc, odkud berou auta pouze pokud se trajekt nenaplní. Vážně to nebyla sranda a když jsme se za 900 NOK vešli, spustila jsem vítězný taneček (což bylo vůči těm, kteří se nevešli nekolegiální, jak poznamenal Martin), protože jinak bychom čekali na tříhodinovou plavbu až do 19:30! Na trajektu super pohodlí, byli jsme obklopeni německými důchodci hrajícími záhadnou karetní hru, něco mezi žolíkama a kanastou a ruletou.

Kousek za Bodø se nachází místo (Saltstraumen), kde se vytváří vír mající až 10m v průměru, jsou zde proudy, které se takto zvláštně chovají při přílivu či odlivu.

Dnes nás ještě čeká ubytování za městem Bodø a nějaký nákup čerstvého pečiva. Zbytek expedice je někde před námi, snad se ještě setkáme (počítáme s tím).