Třetí den jsme opustili naše první ubytování, teď už se zas tak často na jednom místě nezdržíme, a vydali se do Nagana. Znamenalo to 3 hodiny jízdy většinou po dálnici, jednou jsme si zajeli do jednoho městečka projít se podél jezera, ale jinak se nic zvláštního nestalo.
V Naganu jsme samozřejmě zašli na TEN STADION, kde NAŠI KLUCI tehdy PŘIŠLI, VIDĚLI, ZABRUSLILI A ZVÍTĚZILI.
A dnes máme prostor na sdílení našich postřehů, protože jinak se toho moc zvláštního nestalo, takže:
- Japoonci jsou nesmírně úslužní. Při odjíždění z ubytování nám paní nejen ukázala, že můžeme vyjet na silnici, ale taky asi osmkrát zamávala a ve chvíli, kdy naše auto mizelo za obzorem, se ještě na tu dálku uklonila.
- V supermarketu nám starší paní Japonka, které jsme rozuměli pouze „dobrý den“ a „děkuji“ (což je také jediné, co umíme používat) dala z kapsy svou igelitovou tašku na náš nákup.
- Jezdí tu všichni strašně pomalu. Ale fakt strašně. A taky dost bezpečně.
- Na benzince obsluha udělá všechno za vás, ani z auta nemusíte vystupovat.
- Neberou si dýško. Nikdy.
- Všichni nad 40 let bez ohledu na pohlaví mají roušky. Pořád. Všude. I sami v autě.
- Dětí si evidentně dost váží – tak krásná a veliká dětská hřiště, která potkáváme tady, jsme neviděli nikde jinde na světě.
- Domy mají malé pozemky, které jsou často využity beze zbytku na pěstování (čaje, zeleniny, čehokoliv). A nevadí, že jsou přímo u silnice.
- Na dálnici mají značky, které označují kolik má zatáčka před vámi poloměr.
- Všude možně jsou na silnicích zrcadla.
- Mají všude neuvěřitelně čisto, až moc.
- V koupelně mají všude vanu, ve které se tedy může stát a sprchovat se. Ale pokud byste chtěli do vany, musíte se před ní ještě vedle opláchnout na speciální židličce, ať do té vany nejdete špinaví.
- Záchody jsou všechny vyhřívané a elektronické i s bidetem.
