Den po našem epickém pochodu smrti rozpáleným Kjótem jsme se vydali do města Nara, které je známé tím, že v parku s chrámovým komplexem (ano, ty tady mají v každém městě) mají mnoho a mnoho jelínků. Ti se pohybují mezi turisty až příliš neohroženě a pokud jim nic nedáte, jste třídní nepřítel (a poserou vám nohu). Ne, to přeháníme, jen nás to počáteční nadšení vlastně dost rychle přešlo, protože jelínci se pohybují po vážně krásném parku a turisti jako kdyby ty budovy a historii vůbec neviděli a místo toho šlapou do hovínek a ve velkém kupují speciální kulaté sušenky, které když jelínek zmerčí, dost se po nich shání. Do toho jsou všichni naučení se poklonit, když se někdo pokloní jim. Uznáváme, že to je roztomilé.
A tak si člověk v Naře prohlídne tenhle slavný velký park a najednou zjistí, že víc tu není.
Proto jsme si splnili večer jedno z našich gurmánských přání. A šli jsme na teppanyaki. To je způsob úpravy a servírování skvělého místního masa (wagyu nebo kobe beef) přímo před zákazníkem na rozpáleném plátu. A bylo to opravdu vynikající!
