Z pohodlného ubytování v městečku Paeroa (jménem Pedlars), kde jsme strávili už druhou noc, jsme se tentokrát vydali dále na sever.
Objevili jsme krásnou zátoku, nad kterou se tyčí vyhaslá sopka – městečko Tairua a sopka Paku. Tentokrát to nebyla sopka, která je pokrytá popílkem a vypadá to tam jako na Hoře Osudu, ale kopec kuželovitého tvaru, který je však pokrytý zelení a hlavně domy. Vše je vidět na fotce. Tahle sopka evidentně historicky vytvářela i své okolí – proto ta krásná zátoka, kde jsme objevili nejen pěknou plážičku, ale taky super bistro a strávili zde pohodové odpoledne. Místní tu zřejmě tráví své léto, protože jsme cestou tam i zpět potkali desítky aut s loděmi.
Odsud už jsme směřovali k Aucklandu. Cestou jsme se zastavili ještě u velkého vodopádu Hunua. Tento vodopád je umístěn v parku, kde se dá opět vydat na spoustu výletů. Bylo to místo, kde jsme po delší době opět viděli obrovské návaly turistů, tentokrát Indů.
Poté jsme se konečně dostali do Aucklandu, ve kterém jsme strávili následující, pro nás poslední, den na Novém Zélandu. Město je to moc pěkné, má také krásný přístav a nejhezčí je procházka právě podél moře. Najdete tu spoustu restaurací, obchůdků, ale taky bezpočet lodí, pěkných nových staveb (jak administrativních, tak bytových domů). Mimo jiné i zvedací most, který pouští větší lodě „hlouběji“ do města. Měli jsme štěstí na počasí, takže to bylo pohodově strávené poslední odpoledne na Zélandu před dlouhou cestou do Singapuru. Ubytování jsme měli blízko letiště, kde jsme také vraceli náš auťák.
Jediná věc, která nás trošku mrzí, je, že jsme nestihli nejsevernější point Severního ostrova. Dále jsme mohli strávit trošku delší čas ve Wellingtonu, ale na naši obranu, on nás dost odradil tím větrným počasím a celkově tím naším příšerným příjezdem na trajektu ve vlnách. Tak snad obě místa „dáme“ příště 🙂 A možná i tu helikoptéru na jeden z ledovců…