Druhý den na Zélandu začal na naše poměry brzy. I vinou jet lagu jsme byli vzhůru v 6 ráno a vyrazili na velký výlet k jezeru Pukaki, na tzv. Hooker Valley Track. Na konci údolí, kde jezero Pukaki leží, je totiž nejvyšší hora Nového Zélandu, tedy Mount Cook. Respektive, musí se k ní a přilehlýmu jezeru dojít zhruba 11km od parkoviště. Není to jediný místní trek, evidentně je ale nejoblíbenější pro svou nenáročnost. Jde se prakticky po rovině, občas malinké převýšení (v součtu se nastoupá 80 metrů), cestou jsou 3 lanové mosty, jde se podél řeky až se dojde k jezeru, které přímo na úpatí Mount Cook. V jezeru stylově plave ledová kra, bodejť by ne, je to ledovcový vrchol. Ten kontrast mezi zasněženou horou, úplně vymeteným nebem a docela divokou říčkou, na kterou svítí slunce – nejhezčí pohled, který jsme kdy viděli. Procházka to byla příjemná, po návratu nás však čekalo víc než 200 kilometrů na východní pobřeží ostrova. Chtěli jsme tam zaprvé vidět tučňáky, zadruhé dojet až do poměrně velkého města Dunedin, ať trošku pokročíme když už nás včerejší déšť malinko zdržel. A oboje se podařilo!
240 komentářů u „#2 Aoraki“
Komentáře uzavřeny.