Ráno jsme brzy vstali a vynahradili si včerejší déšť. Prošli si Québec, respektive jeho historickou část. Nebylo to ani těžké, ani dlouhé, zvládli jsme to za něco přes 2 hodiny svižné chůze. Historická část města je na kopci, zachovaly se krásné hradby, které vyčnívají nad širokou řekou sv. Vavřince, která se právě v tomhle místě…
Archiv autora: Barbora Urbanová
2: Prší cestou do Québecu
Ono se to nezdá, ale my s tím počasím měli vždycky fakt velkou kliku. Jestli nám na cestě pršelo vždycky tak jednou, bylo to moc. Znamenalo to jen jeden den “zkažených fotek” pro Barču a pro Martina bohužel jen jeden den, kdy se mohl ochladit. Jinak máme štěstí na vedra, slunce, vymetené oblohy. Dokonce i…
1: Byznys a Bonjour!
Sny se mohou stát skutečností poměrně snadno. Jednoho dne začnete plánovat cestu do Kanady. A protože chcete všechno a nejlépe hned, nezůstanete “jen” u východní části Kanady a západní části Kanady s přeletem, případně co nejrychlejším přejezdem. Ne, vymyslíte si k tomu ještě Chicago a Mount Rushmore a Yellowstone. Celkový plán tedy zní procestovat celou…
#15 až #17 Tokyo resp. Tokio
Středeční přelet z Fukuoky do Tokia byl vlastně moc fajn. Jednalo se o domestic flight, takže po nás nikdo nechtěl pasy, byť jsme u každé kontroly dostali další lísteček k letence (říkáme to pořád, je to národ lístečků a cedulek). Jenom v půjčovně aut nás dost zklamali. Nejen, že jsme na začátku dostali jiné auto,…
#14 Dobytí 24 ze 47 prefektur
Poslední den na japonském „venkově“ jsme se měli už pouze přesouvat do města Fukuoka odkud zítra jedeme do Tokia. Nebyli bychom to ale my, kdyby se z té cesty v Martinově režii neudělalo další dobrodružství – nejen, že jsme chtěli něco vidět, ale taky si něco splnit. A to přání, mít za sebou návštěvu nadpoloviční…
#13 V sopce
Z Kumamota jsme chtěli navštívit ještě nějaké japonské přírodní krásy, jsou to naše poslední dny mimo Tokio. Nakonec vyhrála aktivní sopka – dá se totiž přijet prakticky až ke kráteru, ze kterého se čoudí. A tak jsme se vydali kousek za město do hor, krátkou příjemnou projížďkou a pak jsme si dali dvě procházky nejdřív…
#12 Pohled na Nagasaki
Z Hirošimi do Nagasaki jsme to stihli rychleji, než americká armáda. Nagasaki bylo bombardované 9. srpna, tedy 3 dny po Hirošimě. Věřte nebo ne, existuje pár lidí, kteří byli obětí v Hirošimě a později i v Nagasaki – životní smůla, náhoda tomu chtěla, aby byli třeba na pracovní cestě u Hirošimi… a pak se vrátili…
#11 Jak nás v Hirošimě předběhla G7
Čekal nás dlouhý den. Z ostrova Šikoku do Hirošimi, což sice nebylo daleko a navíc to bylo přes krásné soumostí (po kterém vedla i cyklostezka), ale věděli jsme, že v Hirošimě to budeme mít složitý. A bylo to poznat už před městem. Byla dost prázdná dálnice. Na odpočívadlech plakáty a cedule, že by bylo dobrý…
#10 Na ostrov Šikoku přes déšť, mlhu a mosty
Chtěli jsme udělat i něco mimo hlavní proud obyčejných turistů, takže nevydat se z Himedži do Hirošimi rovnou, ale vzít to po nejmenším z těch velkých ostrovů, které tvoří Japonsko: přes ostrov Šikoku. Věděli jsme (Martin věděl), že tahle cesta bude po pěkných visutých mostech, které vedou přes různé malé ostrůvky, takže to slibovalo pěkné…
#9 Přes Ósaku kolem Kóbe až k hadovi v Himedži
Ono se to nezdá, ale od Nary přes Kjóto nahoře, poté Ósaku a Kóbe u moře je to v podstatě jedna velká aglomerace na rovině. Tu jsme 9. den našeho dobrodružství přejeli do města, které za Kóbe stojí na konci této zvláštní oblasti také u moře. O Himedži jsme věděli jen jednu věc: krom populární…