Třináctý den na Zélandu byl původně šetřen na highlight celého zájezdu, na Hobitín. Jenže nám mělo pršet. Proto jsme se rozhodli jet na jiná pěkná místa v okolí, Hobitín posunout na sobotu, a v neděli nám zbývá už jen Auckland a hurá do Asie.
Takže jsme jeli ke gejzíru, který jsme den předtím nestihli. Jmenuje se Te Puia a je to jeden z nejspolehlivějších gejzírů na planetě. Vystříkne do výšky až 30 metrů nejméně jednou za hodinu, někdy i dvakrát. Kolem je vybudované celé turistické centrum, ve kterém jsou k vidění i pozůstatky po zdejší maorské kultuře.

Poté jsme se vydali ne do Hobitína, ale do poměrně blízkého lesa, kde jsme měli absolvovat 3hodinový trek k nejvyššímu vodopádu Severního ostrova, tedy vodopád Wairere. Jenže, nedošlo nám, že když bude pršet v Hobitíně, bude pršet i tady. Hodně jsme zmokli, přičemž stezka byla nahoru a dolů a byly na ní velký kameny, který klouzaly stejně jako jídlo v Pretty Woman Julii Robertsové. Ale aspoň jsme měli zážitek, naštěstí jsme byli vybaveni oblečením a nebyla zima, jen hodně mokro.

A zítra nás čeká Hobitín. Držte palce ať je hezky 🙂
221 komentářů u „#13 Cesta tam a zase zpátky“
Komentáře uzavřeny.